Prorocká identita Církve adventistů sedmého dne

Adventní prorocké hnutí vzniklo na základě pochopení (rozluštění) proroctví o 2300 večerech a jitrech z Biblické knihy Daniel 12, které mělo být "zapečetěné a nepochopené až do doby konce" (Da 12, 9), kdy "lidé budou toužit po poznání a rozmnoží se porozumění tohoto proroctví." (Da 12, 4). Toto se naplnilo v 2. pol. 19. století, v době, která byla příznačná zintenzivněním studia knihy Daniel za použití historicko gramatické metody výkladu Písma. Tato metoda vykládá Bibli principem "Písmo se vykládá opět Písmem" a prorocké texty Starého zákona pomocí prorockých textů Nového zákona, které užívají totožnou prorockou symboliku nebo přímé odvolávky na starozákonní texty (např. Mt 24, 15). 

Ve Zjevení 10 se mluví o této knize (Daniel), která "byla otevřena" (Zj 10, 2.8). Toto proroctví mělo být "sladké v ústech, ale hořké v žaludku" (Zj 10, 9). Tak přesně vypadalo "velké zklamání" v roce 1844, kdy věřící sice správně rozpoznali Biblí stanovený prorocký čas, ale špatně pochopili jeho význam. Text ze Zjevení říká, že „poté je třeba, abys znovu prorokoval proti celému světu.“ (Zj 10, 11) Adventismus toto pochopil jako závěrečnou evangelizaci celého světa s mimořádným poselstvím. Toto poselství rozšiřuje základní křesťanské a reformační učení o prorocké důrazy, které se měly stát důležitými teprve v době konce. Jde o apokalyptickou vizi, bez které by adventismus nedával smysl. Tato vize sestává z následujících čtyřech pilířů.

1) Nebeská svatyně a její očištění

První adventisté díky rozluštění proroctví z knihy Daniel rozpoznali, že 1) koncem prorockého období 2300 prorockých dnů (let) je rok 1844 (Da 9, 25; Ezd 6, 14), 2) v tomto roce započala doba konce (Da 12, 4.9), 3) v nebi započal soud (Zj 10, 2.6) a současně 4) došlo k očištění nebeské svatyně resp. návratu k dodržování všech Božích přikázání z Desatera (Da 12, 11; 8, 14; Zj 11, 19). 

Více můj článek "Danielovo proroctví o zastavení každodenní oběti" (matej4212.blogspot.com/2011/12/danielovo-proroctvi-o-zastaveni.html)

2) Vesmírný spor o Boží charakter a Boží zákon

Bible učí, že v našem světě probíhá spor mezi Bohem a satanem (Zj 12,7-9). Celé tvorstvo včetně nebeských bytostí je do tohoto sporu vtaženo. Podstatou sporu je, zda je Bůh důvěryhodný (Gn 3, 4) a jeho zákon spravedlivý (Ř 7, 12). Biblické proroctví předpovídá, že v době konce vyvrcholí spor: Boží přikázání versus lidské byť zbožně vypadající náboženské zákony (Zj 11, 19; 14, 12). Adventisté proto správně rozpoznali, že je třeba zachovávat celé Desatero a to včetně čtvrtého přikázání o dni odpočinku v sedmý den týdne - v sobotu. 

Více mé články "Vesmírný konflikt mezi dobrem a zlem" (matej4212.blogspot.com/2017/07/vesmirny-konflikt-mezi-dobrem-zlem_8.html), "Význam Božího zákona v novozákonním konceptu milosti" (matej4212.blogspot.com/2017/06/vyznam-boziho-zakona-v-ramci.html) a "Dvacet omylů, proč křesťané nezachovávají biblickou sobotu" (matej4212.blogspot.com/2014/11/proc-tolik-krestanu-nezachovava.html)

3) Boží soud a poslední varování světu

Adventisté se ztotožnili s Božím hlasatelem (andělem) ze Zjevení 14, jehož poselství obsahuje následující tři výzvy. První zdůrazňuje, že Hospodin je Bohem Stvořitelem z knihy Genesis (Zj 14, 7). Toto adventisté pochopili jako Boží výzvu do konfliktu mezi evolučním paradigmatem a popisem stvoření tak, jak je uvedený v Bibli (kreacionismem). Druhá a třetí výzva obsahuje varování před závěrečným odpadnutím protestantů a jejich (znovu)sjednocením s křesťanstvím neslučitelným papežstvím (Zj 14, 8-9; Zj 13, 3-18). Bude zde kontrast těch, kdo uctívají šelmu ze Zjevení (náboženská mocnost s dlouhou tradicí, ve které se konsenzus lidí stal důležitějším než Bůh) a těch, kdo se za každou cenu drží Božích přikázání a zachovali si víru Ježíšovu (Zj 14, 12).

Více mé články "Důvody neslučitelnosti katolické teologie a praxe s biblickým křesťanstvím" (matej4212.blogspot.com/2015/02/duvody-neslucitelnosti-katolicke.html), "Ekumenické hnutí – jednota za vysokou cenu" (matej4212.blogspot.com/2015/02/ekumenicke-hnuti-jednota-za-vysokou-cenu.html) a "Katolická a adventistická hermeneutika - srovnání dvou nejrozšířenějších přístupů k výkladu a aplikaci Písma" (matej4212.blogspot.com/2015/06/katolicka-adventisticka-hermeneutika_20.html)

4) Dar proroctví jako znak církve ostatků

Kniha Zjevení předpovídá, že v církvi poslední doby - v církvi ostatků se projeví dar proroctví (Zj 10, 11; 12, 17; 19, 10). Adventisté věří, že se tento dar projevil v díle E.G. Whiteové (1827-1915). Spisy této služebnice Páně jsou trvalým a významným ukazatelem k biblické pravdě, jsou církvi pomocí, usměrněním, poučením i napomenutím. Přesto však platí, že Písmo je jediným měřítkem, kterým je třeba posuzovat každé učení i každou zkušenost. Proto zakladatelé Církve adventistů věroučné zásady formulovali nikoli na základě vidění Ellen Whiteové (ta jejich závěry pouze potvrdila), ale pouze na základě studia Bible (sola scriptura).

Více můj článek "Byla Ellen Whiteová Božím poslem?" (matej4212.blogspot.com/2018/04/muze-byt-ellen-gould-whiteova-opravdu.html)


"Blaze tomu, kdo předčítá slova tohoto proroctví, a blaze těm, kdo slyší a zachovávají, co je tu napsáno, neboť čas je blízko." (Zjevení 1, 3) 

"Pohleďte, bratři, koho si Bůh povolává: Není mezi vámi mnoho moudrých podle lidského soudu, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených; ale co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a co je slabé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné." (1. Korintským 1, 26-27)


PŘÍLOHY:

1) Biblická proroctví a vývoj světových dějin
matej4212.blogspot.com/2020/03/proroctvi.html

2) Kniha "Touha země - praktický výklad biblické knihy Daniel" od ThDr. Jacquesa Doukhana (slovensky)
https://drive.google.com/file/d/0B3IwNsUYpnl3ZTREVV9jS0hMVjA/view?usp=sharing

3) Kniha "Křik nebes - prorocká studie knihy Zjevení" od ThDr. Jacquesa Doukhana (česky)