Historicizmus je metoda výkladu biblických proroctví, která vnímá proroctví jako souvislý historický vývoj od biblické doby až po současnost a dokonce až do konce světa. Ke studiu proroctví přistupuje takovýmto způsobem proto, že samotná Bible takto vykládá smysl proroctví. Používá metodických forem, které vycházejí přímo ze samotného Písma např. princip "Písmo se vykládá zase Písmem": Písmo musí být svým vlastním vykladačem, protože to je jeho vlastním pravidlem. Tato metoda je v současnosti zejména používána Církví adventistů sedmého dne. Níže jsou uvedeny klíčové charakteristiky historicizmu:
Nepřetržitý vývoj: Historicizmus interpretuje biblická proroctví jako sérii událostí, které se odvíjí chronologicky od starověku až po současnost. Každá historická událost je považována za součást plánu Boha a přímý důsledek biblických proroctví.
Identifikace klíčových událostí: Proroctví jsou často spojována s konkrétními historickými událostmi a postavami. Například, v knize Daniel je prorocké vidění čtyř zvířat interpretováno jako symbol čtyř velkých říší (Babylon, Medo-Perzie, Řecko a Řím). Bible sama tuto chronologii předkládá (Da 2,39-40). Stejně tak i fakt, že z Římské říše povstane malý roh - antikrist se svým politicko-náboženským vlivem, který bude existovat až do dne Božího soudu. Po staletí protestantští reformátoři identifikovali malý roh z Da 7 a 8 jako římskou církev.
Důraz na kontinuitu: Historicisté věří, že proroctví nemají mezery nebo přestávky, ale že na sebe plynule navazují. Každé proroctví je viděno jako součást velkého celku a jeho naplnění je sledováno skrze dějiny.
Srovnání s biblickými texty: Historicizmus často porovnává různé biblické texty a proroctví, aby identifikoval vzory a paralely. Například proroctví z knihy Daniel a knihy Zjevení jsou často považována za vzájemně propojená a vysvětlují se navzájem. Neboť kniha Daniel je tou starozákonní knihou, která je zdaleka nejvíce v knize Zjevení citována. Používá stejná slova. Nacházíme zde stejná vidění, stejná témata a stejné typologické obrazy, které jsou řazeny ve stejném pořadí, stejné chronologické údaje vyjadřované občas stejnými termíny, stejnou prorockou perspektivu, která zahrnuje stejné časové údobí, stejná etická naučení a nakonec i stejnou chiastickou strukturu.
Kritika současných událostí: Historicisté často interpretují současné události ve světle biblických proroctví. Vidí světové události jako jsou války, politické změny a přírodní katastrofy jako důkazy pokračujícího naplňování proroctví.
Eschatologický důraz: Historicizmus klade velký důraz na konec světa a druhý příchod Krista. Tento přístup k proroctvím poskytuje naději a směr, jak interpretovat současné události a připravit se na budoucnost.
SROVNÁNÍ S EVANGELIKÁLNÍM VÝKLADEM
Historická kontinuita vs. Budoucí naplnění: Historicismus vidí proroctví jako součást historického vývoje, zatímco evangelikální výklad často považuje většinu proroctví za události, které se teprve stanou v budoucnosti. Například v evangelikalismu je velká část knihy Zjevení vnímána jako proroctví o budoucím Velkém soužení, které nastane těsně před druhým příchodem Krista.
Identifikace událostí a postav: Historicismus identifikuje historické události a postavy s prorockými symboly, zatímco evangelikálové často hledají budoucí naplnění těchto symbolů. Např. antikrist je v evangelikálním výkladu často vnímán jako budoucí světový vůdce, který se objeví během Velkého soužení a bude vládnout světu.
Výklad časových období: Evangelikální výklad často rozděluje biblické proroctví do různých dispensací nebo časových období, zatímco historicismus vidí proroctví jako nepřetržitý proces.
PŘÍLOHY:
1) Podobu křesťanství určuje přístup k Písmu
3) Prorocká identita Církve adventistů sedmého dne
