Až do 70. let 20. století se odborníci ve výživě starali především o to, aby výživa byla dostatečná po stránce kvantitativní, aby byl zajištěn potřebný příjem kalorií, kvalitou potravy se nikdo příliš nezabýval. V první polovině 20. Století se vynořil a do obecného povědomí rychle pronikl a také zdomácněl mýtus o bílkovinách. Zdůrazňovala se nutnost konzumace většího množství bílkovin (daleko více než bylo skutečně potřeba) a nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, bylo uchýlit se ke spotřebě masných výrobků.
V posledních letech však vědečtí pracovníci a odborníci ve výživě zjistili, že daleko důležitější je kvalita potravy, že potřeba bílkovin je vlastně menší než se původně myslelo a že problémy se stravou ve vyspělých zemích spočívají právě v nadměrné spotřebě potravin živočišného původu, tuků a cukru a v naprostém nedostatku rostlinných produktů (ovoce, obilovin a zeleniny).
Dnes se objevují stále nová prohlášení, která hovoří ve prospěch vegetariánské stravy. Tato prohlášení můžeme slyšet jak ze strany vědeckých pracovníků a odborníků v preventivním lékařství, tak ze strany státních a mezinárodních institucí a organizací. Sdělovací prostředky už nenabízejí doporučení, aby lidé konzumovali více masa, naopak spíše se zdůrazňuje nutnost vyšší spotřeby potravin rostlinného původu.
Severoamerická dietetická asociace, známá svými uvážlivými postoji, už v roce 1980 ve své zprávě uvedla, že "existuje čím dál tím více vědeckých důkazů, které potvrzují pozitivní vztah mezi stravou na rostlinné bázi a prevencí určitých chronických degenerativních onemocnění, jako jsou obezita, koronární nedostatečnost, vysoký krevní tlak, cukrovka, rakovina tlustého střeva a jiné choroby".
Ve Španělsku profesor Grande Covián, jedna z nejvyšších autorit v oblasti výživy v této zemi, přes veškeré své kritiky vegetariánství ve své knize Výživa a zdraví říká: "Ve skutečnosti ovolaktovegetariánská strava může být z výživového hlediska naprosto dostatečná." A uznává, že "dokonce i přísně vegetariánská strava (veganismus) může být pro dospělého člověka vhodná, bere-li se v úvahu nutnost určité korekce jejích očividných omezení", a že "maso není nezbytné pro výživu člověka".
Doktor Miguel Aguilar, řádný člen Královské španělské společnosti pro fyziku a vědecký pracovník Nejvyšší rady vědeckých výzkumů, ve své knize Vegetariánská strava: cesta k vyvážené výživě na základě vědeckých argumentů dokazuje, že vegetariánská strava je lepší než strava smíšená, obzvlášť než typická západní strava. V této publikaci na základě statistických údajů ukazuje mnohá klišé západní společnosti, pokud jde o maso - zejména pak tvrzení, že bílkoviny masa mají vyšší kvalitu a že maso je nejlepším zdrojem železa.
PŘÍLOHY:
1) Bílkovinný mýtus
https://drive.google.com/open?id=1f_ZEDSKOaMdYfxW1o_rLE_BBR157uLKH
2) Moje širší obhajoba vegetariánství
https://matej4212.blogspot.com/2018/01/zdravotni-duvody-vegetarianstvi.html
