1) Kristus zemřel při veřejné popravě
Během židovského svátku pesach pohnal rozvášněný dav Ježíše až před římský soud. Ježíš byl předveden před Piláta, prefekta provincie Judea, kde jej náboženští vůdci obvinili, že se vydává za krále Židů. Dav si žádal jeho smrt. Ježíš byl zbit, zbičován a odsouzen k veřejné popravě. Byl ukřižován mezi dvěma zločinci, na jednom návrší za Jeruzalémem. Nedaleko umírajícího Ježíše stáli jeho zdrcení přátelé i jeho největší nepřátelé. Nadcházela židovská sobota, a proto byli na místo posláni římští vojáci, aby popravu uspíšili – aby dvěma zločincům zlámali nohy. Ale Ježíšovi nohy nezlámali, protože ze své zkušenosti poznali, že je již mrtev. Pro jistotu mu ale ještě do boku vrazili kopí. Nyní spolehlivě věděli, že už je po všem.
2) Hrob zabezpečil státní úředník
Následujícího dne se náboženští vůdci opět setkali s Pilátem. Řekli mu, co o sobě Ježíš tvrdil – že po třech dnech vstane z mrtvých. Pilát chtěl zajistit, aby učedníci nemohli lidi mystifikovat nějakým vymyšleným vzkříšením, a proto nechal hrob zajistit úřední římskou pečetí, což muselo být dostatečným varováním i pro případné vykradače hrobů. A k hrobu nechal postavit vojenskou stráž. Pokud by se snad někdo chtěl dostat k Ježíšovu tělu, musel by překonat tuto stráž, což by jistě nebylo nijak snadné. A krom toho měli vojáci na stráži více než dobrý důvod k nejvyšší bdělosti ve službě – pokud by během hlídky zaspali, čekal je za to trest smrti.
3) Hrob střežila stráž, a přesto byl nakonec prázdný
Ráno po sobotě šly některé z Ježíšových následovnic k hrobu, aby zde pomazaly jeho tělo. Po příchodu je však čekalo překvapení. Obří kámen byl odvalen stranou od vchodu do hrobu a Ježíšovo tělo bylo pryč. Zpráva se rychle šířila a k hrobu spěchali dva učedníci. Hrob našli prázdný, zůstaly v něm pouze látky, do nichž bylo tělo předtím zavinuto. Vojáci ze stráže mezitím odešli do Jeruzaléma, aby židovským představeným tvrdili, že omdleli, když spatřili nějakou nadpřirozenou bytost, která odvalila kámen od vchodu do hrobu. A když se probrali, byl hrob již prázdný. Představení dali strážným velký obnos peněz, aby lživě vypovídali, že učedníci ukradli Ježíšovo tělo, zatímco stráž spala. Strážné zároveň ujistili, že se za ně přimluví u prefekta, který se jistě dozví, že tělo zmizelo.
4) Mnozí viděli Krista živého
Kolem roku 55 n. l. napsal apoštol Pavel, že vzkříšený Kristus se ukázal Petrovi, potom dvanácti apoštolům, poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou (v této době byla většina z nich dosud naživu), Jakubovi i samotnému Pavlovi. (1. Korintským 15,5–8) Takovým vyjádřením umožnil kritikům, aby si vše sami ověřili. A kromě toho, záznam dějin Kristových následovníků v Novém zákoně začíná potvrzením, že Ježíš „jim také po svém utrpení mnoha důkazy prokázal, že žije, po čtyřicet dní se jim dával spatřit a říkal jim o Božím království“. (Skutky 1,3)
5) Vzkříšení Kristovy apoštoly naprosto změnilo
Když jeden z nejbližších společníků Ježíše zradil, ostatní apoštolové utekli, aby si zachránili život. Odvahu ztratil i Petr, když Ježíše zapřel, přičemž ještě nedlouho předtím tvrdil, že je s to za svého učitele i zemřít. Ale u apoštolů nastala obrovská změna. Již za několik dnů stáli tváří tvář před těmi, kdo ukřižovali jejich vůdce. A nyní s naprosto nezlomným duchem. Nebylo možné nijak zastavit jejich odhodlání obětovat vše za svého Spasitele a Pána. I když byli uvězněni a bylo jim vyhrožováno a zakazováno mluvit ve jménu Ježíše, apoštolové odpověděli židovským představitelům: „Boha je třeba poslouchat více než lidi.“ (Skutky 5,29) Byli zmrskáni za to, že neuposlechli příkaz židovské velerady. Apoštolové, kteří byli předtím tak bázliví, nyní „nepřestávali učit a zvěstovat Krista Ježíše“.(Skutky 5,42)
6) Svědkové vzkříšení byli ochotni za své svědectví zemřít
Dějiny jsou plné mučedníků. Za víru zemřel bezpočet mužů a žen. Z uvedeného důvodu tedy není tak významné poukazovat na skutečnost, že první učedníci byli ochotní za svou víru trpět a zemřít. Mnozí lidé jsou sice ochotní zemřít za svou pravdu, ale jen málokdo je ochoten zemřít za lež, a to je velmi důležité. Tato skutečnost je zásadní, protože Kristovi učedníci neumírali za hlubokou víru, v níž se mohli třeba i nějak mýlit. Umírali za to, že tvrdili, že viděli Ježíše živého, že jej viděli po vzkříšení. Umírali za to, že tvrdili, že Ježíš Kristus nejen zemřel za jejich hříchy, ale že tělesně vstal z mrtvých, aby jasně prokázal, že se naprosto liší ode všech ostatních duchovních vůdců, kteří kdy žili.
7) Vzkříšení bylo sice překvapivé, ale bylo jasně předpovězeno
Učedníci byli zaskočeni. Očekávali, že jejich Mesiáš obnoví království Izraele. Natolik se upřeli k příchodu mesiášského politického království, že ani neočekávali události, které byly tak zásadní pro spásu jejich duše. Určitě se domnívali, že Kristus mluvil pouze symbolickou řečí, když jim opakoval, jak musí jít do Jeruzaléma, kde zemře a bude vzkříšen z mrtvých. Byli příliš zvyklí na jeho řeč v podobenstvích, a tyto zřejmé skutečnosti pochopili, teprve když bylo po všem. Přitom zároveň přehlédli Izajášovo proroctví o trpícím služebníkovi, který ponese hříchy Izraele a bude veden jako beránek na porážku, než Bůh „prodlouží [jeho] dny“. (Izajáš 53,10)
8) Vzkříšení bylo vyvrcholením Kristova života plného zázraků
Když Ježíš visel na římském kříži, musel snášet výsměchy davu. Pomáhal ostatním, ale dokáže pomoci sám sobě? To už všem zázrakům odzvonilo? Vypadalo to jako neočekávaný konec, pokud jde o někoho, kdo svou veřejnou službu začal tím, že vodu proměnil ve víno. Během tří let své služby Ježíš kráčel po vodě, uzdravoval nemocné, otevíral oči slepých a uši hluchých, uvolňoval jazyk němých, napravoval končetiny chromých, vyháněl démony, utišil prudkou bouři a křísil mrtvé. Kladl otázky, na něž mudrci neměli žádnou odpověď. Hluboké pravdy učil pomocí jednoduchých přirovnání. A pokrytce konfrontoval slovy, jež obnažovala jejich přetvářku. Jestliže to vše byla pravda, mělo by nás překvapovat, že poslední slovo nakonec neměli Kristovi nepřátelé?
9) Vzkříšení odpovídá zážitku těch, kdo v Krista věří
Apoštol Pavel napsal, „Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, pak ten, který vzkřísil Ježíše Krista z mrtvých, oživí i vaše smrtelná těla skrze svého Ducha, který ve vás přebývá.“ (Římanům 8,11) Právě to zažil sám Pavel, protože vzkříšený Kristus zcela změnil jeho srdce. Totéž prožívají lidé po celém světě, kteří „zemřeli“ svému starému způsobu života, aby Kristus mohl žít svým životem skrze ně. Taková duchovní moc se ale neprojevuje u těch, kdo se pokoušejí pouze nějak přidat víru v Krista ke svému starému způsobu života. Projevuje se pouze u těch, kdo jsou ochotní „zemřít“ svému starému způsobu života, aby ve svém novém životě dali místo Kristově vládě. Je zjevná pouze u těch, kdo reagují na tyto nádherné
doklady o Ježíšově vzkříšení tím, že Krista uznávají a přijímají ho jako svého Pána.
doklady o Ježíšově vzkříšení tím, že Krista uznávají a přijímají ho jako svého Pána.
NEJSI SÁM, pokud dosud nejsi upřímně přesvědčen, že Kristus vstal z mrtvých. Ale měj na mysli, že Ježíš zaslíbil Boží pomoc všem těm, kdo stojí o vztah s Bohem.
Řekl: „Bude-li někdo chtít činit jeho vůli, pozná, zda je to učení z Boha, nebo mluvím-li sám ze sebe.“ (Jan 7,17)
Řekl: „Bude-li někdo chtít činit jeho vůli, pozná, zda je to učení z Boha, nebo mluvím-li sám ze sebe.“ (Jan 7,17)
Jestliže ale vidíš, jak je víra ve vzkříšení rozumná, měj na mysli následující skutečnosti, Bible říká, že Kristus zemřel, aby zaplatil za naše hříchy; a ti, kdo srdcem věří, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, budou spaseni. (Římanům 10,9–10) Spása, kterou Kristus nabízí, není odměnou za nějaké úsilí, ale je to dar pro všechny, kdo v něho vkládají svou důvěru. Chceš-li přijmout Boží dar odpuštění a věčný život, můžeš se modlit například následovně:
„Bože, vím, že jsem hříšník. Vím, že se sám nemohu zachránit. Věřím, že Ježíš zemřel na kříži za mé hříchy. Věřím, že vstal z mrtvých a že žije svým životem skrze všechny, kdo v něj věří. Nyní jej přijímám jako svého Spasitele. Přijímám tvou nabídku odpuštění a věčného života. Děkuji ti, Otče. Takto se modlím ve jménu Ježíše Krista. Amen.“
Modli se k Bohu, aby tě vedl do církve, která věrně vyučuje podle Bible a která v duchu lásky vede další ke Kristu.
Není-li uvedeno jinak, jsou biblické pasáže převzaty z "Českého studijního překladu". Další překlady: B21 – "Bible, překlad 21. století"; ČEP – "Český ekumenický překlad".
