Rádi bychom upřímně poděkovali za odbornou péči před porodem, profesionální provedení císařského řezu i za laskavou péči sester na oddělení šestinedělí.
Co nás však zklamalo, byla absence podpory bondingu, ačkoli jsme o něj v našem porodním přání výslovně prosili (viz příloha). To, s čím jsme se v ÚPMD setkali, byl pouze jakýsi „poloviční“ bonding. Přitom porod císařským řezem proběhl v pořádku a novorozenec měl normální porodní váhu. Dítě však bylo po narození přiloženo na prsa matky pouze na dobu 10 minut, navíc zabalené v zavinovačce. Nebylo tak respektováno nejen naše porodní přání, ale také doporučení Evropské unie pro výživu kojenců a batolat, které doporučují matce a dítěti samopřisátí jako nejvhodnější způsob pro prožití minimálně prvních dvou hodin po porodu. (1)
Na přímou žádost přítomného otce s odkazem na společné porodní přání, aby bylo dítě převezeno spolu s matkou a mohlo zůstat v kontaktu kůže na kůži déle, reagoval ošetřující personál slovy, že se novorozenec musí ohřát v inkubátoru, protože na porodním sále byla zima. Argument, že hruď matky mu poskytne stejně vhodnou teplotní aklimatizaci, nebyl akceptován, ačkoli tento přístup zastává ve svých doporučeních i Světová zdravotnická organizace:
„Je důležité udržovat tělesnou teplotu dítěte; u novorozenců, kteří jsou v chladném prostředí porodních místností, může teplota značně poklesnout a současně sevyskytnou metabolické potíže. Pokles teploty dítěte může být zmírněn tělesným kontaktem mezi matkou a dítětem.“ (2)
Ačkoli jsme předem žádali o nadstandardní pokoj, v den porodu byly všechny v celé budově obsazené. Nicméně matka byla po sekci převezena přímo na oddělení šestinedělí, kde byla na pokoji sama. Takže se zdálo, že nic nebrání vyslyšení našeho porodního přání provést plnohodnotný „nepřerušený“ bonding. Přesto nám ani na další zdvořilé naléhání otce vůči přítomným odpovědným osobám nebylo vyhověno. Jako zdůvodnění lékaři na gynekologickém i novorozeneckém oddělení shodně uvedli, že na přenesení dítěte k matce a následný dohled bezprostředně po porodu nemají personální kapacitu. Sestře z novorozeneckého oddělené by údajně taková aktivita zabrala o půl hodiny déle a na to momentálně nemají čas. Uzavřeli tedy naši žádost slovy, že dítě přinesou k matce znovu nejdříve za dvě až tři hodiny.
Přitom dle záměru v porodním přání byl otec připravený matce s novorozencem při bondingu plně asistovat (příp. při její nemohoucnosti si jej sám přiložit na hruď a zajistit na pokoji potřebnou péči o dítě). Matka byla bezprostředně po porodu zcela při síle, dobře orientována, takže s přirozeným bondigem by problém alespoň ze začátku jistě nebyl.
Výhody nepřerušovaného bondingu jsou přitom zřejmé. „Matky, které drží své novorozené děti ihned po porodu minimálně 1 hodinu v kontaktu kůže na kůži, mají zvýšené mateřské chování, vykazují větší sebedůvěru v péči o své děti a déle kojí. Kontakt kůže na kůži v prvních hodinách po porodu stimuluje děti ve zdravém vývoji a předčasně narozené děti podporuje v dozrávání. O tom svědčí medicínské a psychologické výzkumy již od minulého století.“ (3)
Časný tělesný kontakt mezi matkou a dítětem je důležitý i z jiných důvodů. „Psychologicky podněcuje matku a dítě, aby se spolu seznámili. Po narození se na dětech usazují baktérie; pro novorozence je výhodné, když je v kontaktu s baktériemi v kůži své matky a když se na něm neusazují baktérie poskytovatelů péče nebo nemocniční baktérie. Proto by mělo být podporováno časné sání / kojení v první hodině po porodu.“
Výhody nepřerušovaného bondingu jsou přitom zřejmé. „Matky, které drží své novorozené děti ihned po porodu minimálně 1 hodinu v kontaktu kůže na kůži, mají zvýšené mateřské chování, vykazují větší sebedůvěru v péči o své děti a déle kojí. Kontakt kůže na kůži v prvních hodinách po porodu stimuluje děti ve zdravém vývoji a předčasně narozené děti podporuje v dozrávání. O tom svědčí medicínské a psychologické výzkumy již od minulého století.“ (3)
Časný tělesný kontakt mezi matkou a dítětem je důležitý i z jiných důvodů. „Psychologicky podněcuje matku a dítě, aby se spolu seznámili. Po narození se na dětech usazují baktérie; pro novorozence je výhodné, když je v kontaktu s baktériemi v kůži své matky a když se na něm neusazují baktérie poskytovatelů péče nebo nemocniční baktérie. Proto by mělo být podporováno časné sání / kojení v první hodině po porodu.“
Studie dokazují, že „kromě resuscitace matky či dítěte není nic, co by smělo narušit tento první kontakt“. (5) Proto „je podpora raného kontaktu matky (resp. otce či blízké osoby v případě, že se matka nachází v život ohrožující situaci) s dítětem základem kvalitní porodní péče.” (6) Více viz příloha „Podpora raného kontaktu jako nepodkročitelná norma – chiméra, či realita budoucnosti?“
Naše první dítě se narodilo sekcí ve FN Motol. Bohužel s velmi obdobnou zkušeností. Ve FN Motol bylo dítě od matky odděleno dokonce celé první dva dny. Matka byla umístěna na jiné oddělení než dítě a v tomto čase jí nebyl umožněn pravidelný kontakt s dítětem (ani přikládání a kojení dítěte), přestože dítě i matka byli zcela v pořádku a matka o kontakt žádala. Tato zkušenost nás vedla k volbě ÚPMD v případě našeho druhého dítěte. Ještě jednou děkujeme za profesionální péči poskytovanou před porodem i po něm. Současně však považujeme za politováníhodné, že takto kvalitní pracoviště jako ÚPMD nerespektuje současná doporučení v oblasti bondingu a dopouští se porodnického násilí (viz příloha Stop porodnickému násilí adresovaná v roce 2014 ministru zdravotnictví ČR).
Tento dopis by proto chtěl podnítit změnu nemocničních postupů v ÚPMD ve prospěch uplatňování plnohodnotného bondingu bezprostředně po přirozeném porodu i po císařském řezu.
Rodiče Sofie Loudové, narozené 12. 5. 2016
Matěj Louda, B.A., Dis. a Mgr. Barbora Loudová Stralczynská, Ph.D.
Použité zdroje:
Použité zdroje:
1, 6 MUDr. Marcela Peremská, Mgr. Michaela Mrowetz. Podpora raného kontaktu jako nepodkročitelná norma – chiméra, či realita budoucnosti?. Ostrava: Ordinace klinické psychologie a psychoterapie, 2013.
2, 4 WHO. Péče v průběhu normálního porodu: praktická příručka. WHO, 1999, s. 29.
3, 5 Raylene Phillips, MD, IBCLC, FAAP, The Sacred Hour: Uninterrupted Skin-to-Skin Contact Immediately After Birth. Loma Linda University, 2013, s. 67-72.
PŘÍLOHY:
1) Naše porodní přání
https://drive.google.com/open?id=0B3IwNsUYpnl3WTNhZjd5cVB3bm8
2) Podpora raného kontaktu jako nepodkročitelná norma – chiméra, či realita budoucnosti?
https://drive.google.com/open?id=0B3IwNsUYpnl3dHB1QWljR2wxYVk
3) Stop porodnickému násilí
https://drive.google.com/open?id=0B3IwNsUYpnl3OEZFeEYyZ3BtZ0U
