Z knihy H. Diehla, A. Ludingtonové a Mudr. Petra Pribiše "Dynamický život". Vydalo nakladatelství Advent-Orion.
Podle obvodu našich pasů lze soudit, že jsme dobře živeným národem. Za toto
privilegium ovšem platíme vysokou cenu v podobě zbytečných nemocí, pracovní neschopnosti
a předčasných úmrtí. V čem je tedy chyba?
Takový blahobyt je
pak základem pro rozvoj nemocí jako ischemická choroba srdeční, mrtvice, vysoký
krevní tlak, artritida, cukrovka dospělých, obezita a některé druhy rakoviny.
Tyto nemoci jsou zodpovědné za čtyři z pěti úmrtí; přitom jsou závislé na
životním stylu a především na tom, jak se stravujeme.
Nemoci z jídla?
Patrně tím myslíte všechny ty pesticidy a jiné konzervační látky!
Možná vás to překvapí, ale pesticidy a konzervační
látky nejsou ani zdaleka tím nejškodlivějším v naší stravě. Existují podstatně
větší viníci:
Cukr. U některých lidí tvoří cukr až 20 procent denního
příjmu energie. Rafinovaný cukr je zbaven vlákniny, a tedy nepředstavuje nic
jiného než čistou energii, která, je-li v nadbytku, se ukládá ve formě tuků a
způsobuje obezitu.
Bílá mouka. Dlouhá léta se předpokládalo, že vymíláním mouky se
pouze zbavujeme zbytečných otrub. Nyní se ale postupně dozvídáme, že vláknina,
která se nachází právě v otrubách, je důležitá v prevenci nejrůznějších druhů
rakoviny, při stabilizaci krevní glukózy, v prevenci obezity či nemocí
trávicího traktu, jako jsou žlučníkové kameny, hemoroidy, divertikulóza
(mnohonásobné střevní výchlipky) a zácpa.
Sůl. Většina obyvatelstva rozvinutých zemí konzumuje 10 až
20 gramů soli denně (tedy asi 2 až 4 kávové lžičky). To je mnohonásobně více
než kolik potřebuje náš organismus a do značné míry to přispívá k rozvoji
vysokého krevního tlaku, srdečního selhání a onemocnění ledvin.
Tuk. Mnoho lidí si vůbec neuvědomuje, že 36 až 45 procent
energie přijaté denně potravou je v podobě tuků. To je podstatně více, než
kolik je náš organismus schopen zpracovat. Výsledkem jsou zkornatělé a ucpané
tepny, které jsou příčinou ischemické choroby srdeční a mrtvice. Strava bohatá
na tuky přispívá rovněž k rozvoji obezity, cukrovky dospělých a některých druhů
rakoviny.
Bílkoviny. Strava skládající se převážně z masa a potravin
živočišného původu obsahuje více bílkovin, tuků a cholesterolu, než jaké jsou
potřeby organismu. Spotřeba bílkovin je v rozvinutých zemích asi dvakrát až
třikrát vyšší, než je doporučováno. Vědci zjistili, že základem lepšího zdraví
a dlouhověkosti je strava obsahující méně bílkovin a podstatně méně tuků a
cholesterolu.
Tekutiny. Dnes již není příliš obvyklé pít čistou vodu. To si
raději dáme pivo nebo limonádu, kávu, černý čaj či jiný slazený nápoj. Protože
však většina těchto nápojů obsahuje hodně cukru a přitom žádnou vlákninu,
působí jejich konzumace doslova jako spoušť na hladinu krevní glukózy a navíc
může přispívat k rozvoji obezity. Další riziko představuje alkohol, kofein,
fosfáty a další chemické látky, které jsou rovněž obsaženy v těchto nápojích.
Svačinky. Potravinářský průmysl se přímo předhání v produkci
nejrůznějších "chuťových senzací", které si mnozí dopřávají místo
opravdového jídla. Ve školách, v nemocnicích a dalších zařízeních jsou svačinky
často běžnou součástí jídelníčků. Na mnoha pracovištích je samozřejmostí
přestávka na kávu, stejně jako malé občerstvení po večeři u televize. O
některých lidech lze s nadsázkou říct, že jedí pouze jedenkrát denně, od rána
až do večera. Zdravé a výživné společné jídlo začíná být v našich rodinách
výjimkou. Svačinky neustále přerušují trávicí proces, zatěžují žaludek a jsou
častou příčinou nadýmání a poruch trávení.
Lze tedy vůbec ještě něco jíst?
Samozřejmě - začněme u ovoce; nabízí se nám hned několik druhů se svým typickým zbarvením,
specifickou chutí i konzistencí. Jindy nám přijde vhod zelenina či brambory.
Zvláštní pozici zaujímají luštěniny - s charakteristickými tvary a zbarvením i specifickými
chuťovými vlastnostmi.
Nezapomeňme však ani na obiloviny, které představují další výraznou skupinu zdravých
potravin.
Konzumací celozrnných produktů, luštěnin, ovoce a
zeleniny poskytujeme svému organismu dostatek bílkovin, tuků, vlákniny a všech
ostatních potřebných látek. Navíc je to ekologické a možná se vám podaří i
trochu ušetřit.
To podstatné ovšem je, že tímto způsobem stravování můžeme zabránit rozvoji většiny civilizačních onemocnění. Pokud náš jídelníček sestává z potravin bohatých na vlákninu, jako je ovoce, zelenina či celozrnné výrobky, nemusíme se obávat obezity. Právě naopak, touto stravou podpoříme své zdraví a vitalitu.
Příloha:
1) Základy výživy pro každého (NEWSTART):
https://drive.google.com/file/d/0B3IwNsUYpnl3Zi1ZTFMzdnpHMUE/view?usp=sharing
2) Recepty zdravé výživy (brožuru tisknout po dvou za sebou):
https://drive.google.com/file/d/0B3IwNsUYpnl3alNUNHUxUzlHcFE/view?usp=sharing
3) NEWSTART program v grafické úpravě:
https://drive.google.com/file/d/0B3IwNsUYpnl3Qkx5d3lkMkF2YkE/view?usp=sharing
