Úvod
Od poloviny 20. Století se začaly objevovat studie zaměřené na výzkum vlivu výživy na lidské chování, kognitivní schopnosti a psychickou výkonnost. Jsou všeobecně známy důsledky rané malnutrice1 na psychický vývoj dítěte, a „negativní působení deficitů určitých výživových látek na rozvoj kognitivních funkcí a chování člověka.“ (Čablová, 2011)
„Výživa má na nervové a mozkové funkce přímý – pozitivní i negativní – vliv a duševní poruchy ovlivňuje více způsoby. Typickým příkladem je nemoc beri-beri a neurastenie.“ (Schneider, 2005) Nemoc beri-beri je typická pro oblast tropů a subtropů, kde základ výživy tvoří bílá mouka, z níž byly odstraněny otruby, které tento vitamin obsahují. Přestože ve vyspělých průmyslových zemích lidé netrpí materiálním nedostatkem, „u řady z nich se může projevit nízká hladina vitamínu B1 v důsledku nevyvážené stravy.“ (Schneider, 2005). Ten se projevuje jako neurastenie neboneurovegetativní dystonie.
Fraňková a Dvořáková-Janů (1996) ve své knize „Psychologie výživa a sociální aspekty jídla“ o vitaminu B1 konstatují: „S nedostatkem thiaminu je spojená Korsakokova psychóza. Hlavními příznaky jsou: porucha paměti, neschopnost zapamatování, špatné vybavování, apatie, emoční prázdnota. Mezi behaviorální účinky thiaminu patří aktivita, učení (poruchy krátkodobé paměti), poruchy chování (introverze, pokles sebedůvěry) a agresivita.“ (Fraňková, Dvořáková-Janů, 2003, s. 35) Dalšími psychickými příznaky nedostatku vitamínu B1 jsou dle Schneidera (2005) snížený tělesný výkon a únava, neobratnost a neschopnost soustředit se, podráždění a deprese, nespavost a pocity úzkosti.
Schneider (2005) uvádí, že „je pravděpodobné, že některé, pro dnešní dobu příznačné, choroby postihující nervový systém nejsou zapříčiněny naším životním stylem, nýbrž nedostatečným příjmem vitaminu B1. (Schneider, 2005) Osobně však považuji životosprávu (včetně příjmu jednotlivých nutričních látek) za součást životního stylu. Alespoň takto je definován jako součást životosprávy (anglicky „diet“).
Je zajímavé sledovat vlivy, které Schneider (2005) vyjmenovává jako faktory „zvyšující potřebu vitaminu B1“. Jsou jimi „fyzická námaha“, dále „výživa, ve které převažují rafinovaný cukr (např. bílý chléb, těstoviny, loupaná rýže apod.“, „těhotenství a období kojení“ a „období růstu“. (Schneider, 2005) V závěru své práce Schneider (2005) shrnuje, že „není pochyb o tom, že ke vzniku mnoha duševních poruch přispívá hektický způsob moderního života. Také je ale může zapříčinit nedostatečná výživa, především je-li chudá na vitamin B1.“ (Schneider, 2005)
Z hlediska dietoterapie je tedy možné shrnout: deficit některých nutrietů způsobuje poškození nervových funkcí. Tento vliv se prokázal např. u nemoci beri-beri a neurastenie (s jejich typickými příznaky), kde příčinou poruchy byl deficit vitaminu B1.
K nedostatečné výživě nervové soustavy může docházet nejen v chudých zemích třetího světa, ale někdy paradoxně také v průmyslově vyspělých zemích, kde z důvodů vysoké rafinace a nezdravého konzumního způsobu stravování chybí v denním příjmu obyvatel některé důležité živiny jako v tomto příkladě vitamin B12. Tento deficitní příjem se dá ovšem kompenzovat a to zavedením racionální výživy. V případě vitaminu B1 (pokud jej člověk pravidelně nechce užívat v tabletách) to znamená konkrétní krok v nahrazení bílého chleba, rafinovaných těstovin, loupané rýže jejich výživnějšími alternativami, kterou je strava bohatá na celozrnné cereálie (nerafinovaný chléb z celozrnného těsta, těstoviny, rýže, müsli apod.). Také snížený příjem niacini (Vitamin B3) „vede k neuropsychologickým symptomům, jako jsou závratě, nespavost, nervozita a emocionální labilita.“ (Čablová, 2011) Známé jsou také projevy nedostatku vitamínu B12, který působil u somatických pacientů poruchy nálady. Mezi nejčastější příznaky patřila snadná unavitelnost, slabost, poruchy vnímání, změny nálady a prohlubující se neurastenie. (Fraňková, 1996)
Slávka Fraňková (1996) podává ucelený přehled vlivu jednotlivých živin na psychické činnosti. Tento přehled uvádím v příloze č. 1 své souhrnné studie pojednávající o vlivu životního stylu na psychické zdraví.
Vliv dietoterapie při léčbě deprese
Další duševní poruchou, kde vedle psychogenních faktorů, které zvyšují nebezpečí jejího vzniku, hraje také roli nedostatek vitamínů skupiny B, je deprese. (Nedley, 2007; Schneider, 2005) Zde Schneider (2005) doporučuje kromě „stravy bohaté na vitamin B1, jehož nejlepším zdrojem jsou obilné klíčky, kvasnice, sušené ovoce a mléko“ také „stravu s vysokým obsahem vitaminu B6: kvasnice, celozrnné cereálie, pšeničné klíčky, sója, čočka, fíky, rozinky, vlašské ořechy, melasa (sirup z cukrové třtiny), špenát“ také „stravu bohatou na hořčík nebo užívání hořčíku v tabletách.“. „Během užívání antidepresiv je zároveň nutné zcela přestat konzumovat alkohol“. Stejně tak „by se z jídelníčku měly vyloučit sýry“, především sýry s modrou plísní, které obsahují vysoké množství tyraminu (2). (Schneider, 2005) Strava s vyloučením těchto látek a zároveň s vysokým obsahem potravin z první skupiny a vegetariánská strava pomáhá zlepšovat duševní rovnováhu a sebeovládání a dodává vitalitu, což jsou faktory, které se velkou měrou podílejí na zmírňování depresivních stavů. (Nedley, 2007)
Zároveň oba Nedley (2007) i Schenider (2005) důrazně doporučují při léčbě deprese striktně vegetariánskou stravu. Mozek depresivních pacientů totiž nedokáže produkovat serotonin z důvodu nepřítomnosti tryptofanu, „jehož přísun do mozku je blokován právě konzumací masa“ (Nedley, 2007, s. 95) Proto strava depresivních pacientů musí doplňovat nedostatek tryptofanu z přírodních zdrojů. Ten je vysoce zastoupený v tofu, dýňových semenech, sezamových semínkách, ořechách apod.
Vliv dietoterapie při léčbě psychotického chování
Vědecky byl prokázán „pozitivní efekt příjmu omega-3-mastných kyselin a dalších konkrétních přírodních látek obsažených v některých druzích ovoce a v zeleném čaji na proces učení a zlepšení paměti.“ (Čablová, 2011) Klinické studie také ukázaly „souvislosti mezi nedostatkem kyseliny listové a projevy psychotického chování.“. U pacientů byl zaznamenán zvýšený výskyt depresí, paranoidních stavů, hostilního (3) a dráždivého chování.“ (Čablová, 2011) Také zinek je nezbytný pro správnou funkci nervové soustavy. Snížený obsah zinku byl zjištěn u alkoholiků, schizofreniků a osob s různými poruchami mozku. (Fraňková, Dvořáková-Janů, 2003) V případě nedostatku vitaminu C se zase „snižuje kapacita v testech mentálních funkcí, zhoršuje se psychomotorický a intelektový výkon.“ (Čablová, 2011)
Dále terapeuticky zajímavými se jeví aktuální výzkumy poukazující na souvislost mezi schizofrenií, nedostatkem vitamínů skupiny B a konzumací cukru.
Vliv dietoterapie při snižování agresivity
V zahraničí bylo realizováno několik experimentálních projektů zaměřených na zlepšení dietních režimů v různých institucionalizovaných zařízeních. V jednom z nich, v rámci zvýšení efektivity psychologické terapie, provedl „Schoenthaler (2000) revizi podávané stravy, kterou nahradil dietou založenou na celozrnných cereáliích, luštěninách, bílém mase, zelenině a ovoci. Výsledky ukázaly snížení impulzivních, agresivních a destruktivních činů, zvýšení pozornosti a nárůst kooperativních projevů při práci v kolektivu.“ Také „Gesh (2002) navázal na předchozí práci o vlivu výživy na chování a provedl dvojitě slepou studii v oxfordské věznici, kde změnil stravu tak, aby obsahovala zvýšené množství důležitých vitaminů, minerálů a esenciálních kyselin. Výsledky přinesly 35,1% redukci agresivních a antisociálních projevů v chování vězňů. (Čablová, 2011) Ve věznici Nyborg v Dánsku proběhl stejný výzkum s podobnými výsledky.
Velkou výzvou pro naše zdravotnictví je pokusit se uskutečnit obdobný projekt také v našich podmínkách a to ve vězení, dětských diagnostických ústavech nebo terapeutické komunitě. Spolu se stanovisky České společnosti pro výživu a vegetariánství spatřuji ještě další významný faktor vlivu při léčbě a prevenci agresivity tím je pojetí vegetariánství jako „filosofie nenásilí a neubližování, tím že z lidské výživy vylučuje maso, jehož konzumace k agresivitě přispívá.“ (ČSVV, 2004)
Dietoterapie – závěr
Psychologie výživy směřuje k přesnějšímu pochopení vztahů a vzájemných interakcí mezi výživou a psychikou. „Optimálně navržený dietní program by mohl přispět nejen ke zlepšení léčebného procesu u nemocných pacientů, ale i k pozitivnímu působení na psychický stav zdravých lidí.“ (Čablová, 2011) Jeho využití spatřuji také v psychohygieně, psychologii výživy, hygieně výživy, nutriční epidemiologii, klinické výživě v oblasti klinické výživy v psychiatrii a samozřejmě v preventivní medicíně.
Přestože každou jednotlivou část této kapitoly zakládám na vědeckých poznatcích, musím konstatovat, že přístup k duševním poruchám, který vychází ze změny životního stylu, se při léčbě duševních nemocí (např. depresivních a úzkostných pacientů) běžně nepoužívá. Doufám však, že se brzy pod klinickým dohledem uskutečni studie zaměřené na léčebný postup, který vychází ze životního stylu, a že pokud se klinicky potvrdí, stane se běžným léčebným přístupem.
V souvislosti s tímto tvrzením musím však zdůraznit, že dietoterapie není v žádném případě jediná terapie, kterou by měl duševně nemocný podstoupit. Doufám, že z komplexního zaměření mé práce jednoznačně vyplývá, že duševní porucha, stejně jako každá jiná nemoc, je determinovaná více faktory a má mnoho různých příčin. Stravováni je obvykle jen jednou z několika, které se spolupodílejí na propuknutí duševní nemoci. Je potřebné se zabývat co možná největším počtem příčin, abychom docílili komplexní a trvalé léčby. Poradenství pro depresivní, úzkostné či bipolární pacienty však téměř nikdy neobsahuje doporučení změny jídelníčku. Jsem přesvědčen, že v léčebném přístupu k duševním nemocem tato doporučeni velmi chybí.
Poznámky
1 Podvýživy (ve smyslu kvantitativním i kvalitativním)
3 Jedná se o chování, které je nenávistné, nepřátelské.
PŘÍLOHY
Celé znění studie pojednávající o vlivu životního stylu na psychické zdraví., z níž byl tento článek vyňat, je k dispozici na následující adrese:
http://matej4212.blogspot.com/2014/12/vliv-zivotospravy-na-psychicke-zdravi.html
