Proč můžete důvěřovat Bibli

Někteří lidé říkají, že Bible není spolehlivá, a jejich názory jsou všeobecně přijímány. Mnozí dnešní lidé proto odmítají to, co říká Bible, jako nedůvěryhodné.

Naproti tomu to, co řekl Ježíš v modlitbě k Bohu, naši důvěru podporuje: „Tvé slovo je pravda.“ A Bible sama o sobě prohlašuje, že je inspirována Bohem. (Jan 17, 17; 2. Timoteovi 3, 16).

Co si o tom myslíte? Je zdravý základ pro důvěru v Bibli? Nebo existuje skutečný důkaz, že Bible není spolehlivá, popírá sama sebe a jsou v ní rozpory?

POPÍRÁ SAMA SEBE?

Někteří lidé sice možná tvrdí, že Bible sama sebe popírá, ale dokázal vám to někdy někdo? Nikdy jsme neobdrželi důkaz, který by při prozkoumání obstál. Je pravda, že v některých biblických zprávách se jakoby objevují nesrovnalosti. Problém však obvykle tkví v nedostatku poznání podrobností a poměrů té doby.

Někteří lidé například zaměřují svou pozornost na to, co pokládají za nesrovnalost v Bibli a ptají se: ‚Kde získal Kain svou manželku?‘ Lidé se domnívají, že Kain a Abel byli jediné děti Adama a Evy. Tato domněnka je však založena na neporozumění tomu, co Bible říká. Bible vysvětluje, že Adam „se stal otcem synů a dcer“. (1. Mojžíšova 5, 4) Kain se tedy oženil s některou ze svých sester anebo snad s neteří.

Kritikové často hledají právě rozpory, a tak třeba prohlašují: „Biblický pisatel Matouš říká, že jeden důstojník přišel k Ježíšovi, aby ho požádal o laskavost, zatímco Lukáš říká, že k němu vyslal zástupce, aby ho o to požádali. Která zpráva je správná?“ (Matouš 8, 6; Lukáš 7, 2, 3) Je to ale skutečně rozpor?

Jestliže lidé připisují nějakou činnost nebo práci člověku, který je za ni odpovědný, rozumná osoba to nepovažuje za nesrovnalost. Považujete například za omylnou tu zprávu, která říká, že primátor postavil silnici, i když ve skutečnosti stavbu silnice prováděli inženýři a dělníci? Samozřejmě, že ne! Podobně není v rozporu to, že důstojník požádal Ježíše, jak to říká Matouš, s tím, že žádost byla předložena prostřednictvím nějakých zástupců, jak to píše Lukáš.

Když je známo více podrobností, zdánlivé nesrovnalosti v Bibli se rozplynou.

DĚJINY A VĚDA

Historická přesnost Bible byla kdysi značně zpochybněna. Kritikové například pochybovali o existenci takových biblických postav jak jsou asyrský král Sargon, Baltazar (Daniel) z Babylóna a římský místodržitel Pilát Pontský. S rozkvětem moderní archeologie však objevy ověřily jednu biblickou zprávu za druhou. Historik Moše Pearlman napsal: „Skeptikové, kteří pochybovali o hodnověrnosti i historických částí Starého Zákona, začali náhle své názory upravovat.“

Máme-li důvěřovat Bibli, musí být také přesná v otázkách vědy. Je to tak? Není to tak dávno, co vědci v rozporu s Biblí tvrdili, že vesmír neměl žádný počátek. Astronom Robert Jastrow však poukázal na novější informace, které to popírají, když vysvětlil: „Nyní vidíme, jak astronomický důkaz vede k biblickému názoru na původ světa. Podrobnosti se sice liší, ale podstatné součásti zprávy astronomů a biblické zprávy z 1. Mojžíšovy jsou stejné.“

Lidé měnili názory na tvar Země. The World Book Encyclopedia vysvětluje: „Objevné plavby dokázaly, že svět je kulatý a ne plochý, jak si to myslela většina lidí.“ Bible měla již dávno pravdu! Více než 2 000 let před těmito plavbami vyjádřila Bible u Izajáše 40, 22: „Je Jeden, který bydlí nad kruhem Země,“ nebo jak uvádějí jiné překlady koulí Země (hebrejsky Douay), okrouhlou Zemí (hebrejsky Moffat).

Čím více se lidé dozvídají o Bibli, tím více mají důkazů, že jí mohou důvěřovat. Někdejší ředitel Britského muzea, Sir Frederik Kenyon, napsal: „Výsledky, jichž jsme dosáhli, potvrzují, co tvrdila již víra - že vzrůst poznání nemůže Bibli uškodit, pouze jí prospět.“

PŘEDPOVÍDÁ BUDOUCNOST

Můžeme však skutečně důvěřovat biblickým předpovědím vyřčených o budoucnosti, k nimž patří i její zaslíbení „spravedlivých nových nebes a nové země“? (2. Petrova 3, 13; Zjevení 21, 3-4) Ano! Mnohá proroctví, jež byla pronesena dokonce staletí předem, se splnila v přesných podrobnostech!

Bible například předpověděla vyvrácení mocného Babylóna téměř 200 let před tím, než se to stalo. A byli to skutečně Médové, k nimž se přidali Peršané, kteří byli v proroctví jmenováni jako dobyvatelé. A přestože se perský král Cýrus ještě nenarodil, Bible předpověděla, že on bude mít v dobývání hlavní slovo. Také přesně popsala, že ochranné vody Babylóna, řeka Eufrat, při tom budou vysušeny a brány nebudou zavřeny. (Jeremijáš 50, 38; Izajáš 13, 17-19; 44, 27-45).

Tyto přesně stanovené podrobnosti se splnily, jak o tom podal zprávu historik Hérodotos. Dále Bible předpověděla, že se Babylón nakonec stane místem „neobydlených trosek“. A to se opravdu stalo. Až dodnes je Babylón pouze opuštěnou kupou kamení. (Izajáš 13, 20-22; Jeremijáš 51, 37; 41-43) A v Bibli je plno dalších fascinujících proroctví, která měla a mají i dnes svá pozoruhodná splnění (více viz můj článek „Biblická proroctví a vývoj světových dějin“ na matej4212.blogspot.com/2020/03/proroctvi.html).

Co předpovídá Bible o nynějším světovém systému věcí? Říká: „V posledních dnech nastanou těžké chvíle. Lidé budou sobečtí, chtiví peněz, chlubiví, pyšní, neposlušní rodičů, nevděční, bohaprázdní, bezcitní, nesmířliví, pomlouvační, nevázaní, hrubí, k dobrému neteční, zrádní, drzí, nadutí a milovníci rozkoše víc než milovníci Boha. Budou sice navenek ukazovat zbožnost, ale ve skutečnosti nebude po její síle u nich ani stopy.“ (2. Timoteova 3, 1-5)

Zcela jistě vidíme, že se to nyní splňuje! Bible však také předpovídá o posledních dnech: „Povstane národ proti národu a království proti království a bude nedostatek potravin.“ Kromě toho „budou velká zemětřesení a na jednom místě za druhým mory“. (Matouš 24, 7; Lukáš 21, 11)

Opravdu, dnes probíhá splňování biblických proroctví! A jak to tedy bude se splněním takových zaslíbení, jako například: „Spravedliví budou vlastnit zemi a budou na ní přebývat navždy“, a „překovají své meče v radlice…, ani se již nebudou učit válce“? (Žalm 37, 29; Izajáš 2, 4)

Někteří možná řeknou: ‚Je to příliš pěkné, aby to byla pravda.‘ Ve skutečnosti však nemáme důvod pochybovat o ničem, co zaslíbil Stvořitel. Můžeme jeho Slovu důvěřovat! (Titovi 1, 2) Když budete zkoumat další důkazy, budete o tom stále více přesvědčeni.

PŘÍLOHA: Starozákonní proroctví o Kristu a jejich naplnění v Novém zákoně

V Bibli je asi 60 proroctví Starého zákona, jež byla naplněna v Kristu v Novém zákoně. Odhaduje se, že dvacet devět z těchto proroctví týkajících se Mesiáše bylo napsáno mnoha různými autory v průběhu minimálně pěti století — a naplněno během 24 hodin Kristova života.

Podívejme se alespoň na některá proroctví či starozákonní texty, které nacházejí své osvětlení v Novém zákoně.

Někteří se domnívají, že se tyto starozákonní texty nebo proroctví vyplnily na Ježíši náhodou nebo shodou okolností. Podle teorie pravděpodobnosti je šance, že by se na jakékoli jedné lidské bytosti až do současnosti naplnila tato proroctví (včetně proroctví o ukřižování), pouze jedna ku stu trilionům.

Ve Starém zákoně je více než 300 odkazů na Mesiáše, které byly napsány v průběhu 1500 let. Někteří skeptici se zdráhají použít tato proroctví jako potvrzení Ježíšova mesiášství, protože se domnívají, že byla napsána za dob Ježíše, nebo dokonce až po něm. Podle konzervativních učenců však byly poslední knihy Starého zákona napsány kolem roku 450 př. Kr. Méně konzervativnější učenci se přiklánějí k pozdějšímu datu, ale ne pozdějšímu, než byl rok 250 př. Kr., protože řecký překlad Starého zákona byl dokončen během vlády Ptolemaia Filadelfa (285-246 př. Kr.). To je historicky podložený fakt, který dokazuje, že rozpětí mezi předpověďmi Starého zákona a jejich naplněním v Kristu činí minimálně 250 let.