Kritéria posuzování hudby
Hudba není svatá nebo naopak klatá sama o sobě, nýbrž pouze ve vztahu k tomu, kdo ji daroval, anebo zneužil. Nemůže být tedy od dárce samoúčelně odtržena, jako by sama obsahovala magickou sílu. A samozřejmě o jejím formativním vlivu rozhoduje i samotný posluchač.
Při posuzování vhodné či nevhodné hudby je dobré přihlédnout také k věku člověka.
Špatná hudba
Špatná hudba je všechna ta, která jen primitivně opakuje, utvrzuje a rozmělňuje ty nejbanálnější hudební prvky melodické, harmonické i rytmické, a nepřináší nic nového, nic, co by působilo kromě emocí i na rozum, co by posluchače nějak poučilo a vychovalo.
Nízká umělecká tvorba nahrávající tělesnosti a smyslnosti může sice naplnit sály a bohoslužebné prostory, či získat výjimečnou popularitu, ale nikdy nevede k vyšším cílům.
Každá nevyváženost je špatná. V hudbě dnešní doba přináší zneužití zvláště dvou prvků – rytmu a síly.
Populární hudba
Populární hudba jako součást naší kultury je nejefektivnějším prostředkem komunikace zlých myšlenek a jednání. Přesto by bylo mylné tvrdit, že všechna populární hudba je špatná.
Nemůžeme říci, že něco je automaticky špatné, protože je špatný interpret a opačně.
Mnohá hudební díla nevěřících autorů jsou velmi povznášející. Bůh přece přijímá každého člověka a působí na věřící i nevěřící. Také Ellen Whiteová měla ráda různé hudební žánry své doby a neodsuzovala je proto, že jsou světské.
Evangelizace a oslovení mladých lidí
Ellen Whiteová: „Hudba se nikdy nemá vzdát vysokých, ušlechtilých a vynikajících ideálů proto, aby zasáhla lidi tam, kde se oni nacházejí.“ (9T 143 Ev 137)
Současná zkušenost svědčí o tom, že i mladí lidé hledají v křesťanském shromáždění jinou hudbu, než nabízí současná populární produkce.
Neobstojí argumenty, že to co je dnes pobuřující, bude jednou klasikou, anebo že každá generace se kulturně vymezuje od generace předešlé.
Lidové duchovní písně (někdy nazývané jako mládežnické) jsou pro evangelizaci nejvhodnější, neboť jsou snadno zapamatovatelné, nebývají příliš naučné a ideologické. Tyto písně se už pro současnou generaci křesťanů staly klasikou.
Volba hudebních nástrojů
Je těžké vyhranit se proti jakýmkoli nástrojům, když jsou používány ve vhodnou chvíli, v přiměřeném prostředí a odpovědným člověkem.
Užívání nástrojů vyžaduje citlivého hudebníka, který zohledňuje účel, způsob i místo, kde bude hudba provozována. Takový jedinec může citlivě použít i saxofon, xylofon, bicí či jiné rytmické pomůcky.
Není lehké najít bubeníka, jenž by nepodlehl omámení rytmem a vyzdvihl poselství písně, kterou doprovází.
Závěr
V převážném měřítku jsou zkušenosti s hudbou ve Starém i Novém zákoně pozitivní, což nás vybízí, abychom se zabývali spíše kladnou hudební produkcí, než vymezovali špatné vlivy.
