Osobní varování před vitariánstvím (rawfoodismem)

Ahoj M., nechtěl jsem o tom mluvit v autě před ostatními, ale chtěl bych tě před striktním vitariánstvím varovat. Sám jsem se jeden čas asi půl roku vitariánsky stravoval. Znám většinu guruů rawfoodismu, četl jsem knížky od Dr. Guntera, Dr. Walkera, Diamondových i jiné. Samozřejmě souhlasím s tím, že by lidé měli jíst pokud možno co nejprostší stravu, dle možností v přirozeném stavu (BIO, nerafinovanou) a také velké množství syrové stravy. Syrová strava je výborná jako postní kůra, dá se pro své výjimečné léčivé účinky aplikovat i na několik týdnů. Osobně mám například skvělé zkušenosti s džusovým půstem (viz. http://www.magazinzdravi.cz/lepsi-stav-vice-stav). Několikrát ročně ho dle možností na několik dnů až týdnů (můj rekord je 21 dní) zařazuji. Pro výlučnou konzumaci syrové stravy (vitariánství) jsem však v průběhu svého několikaletého hledání nenašel dostatek teoretických ani empirických důkazů. Věda i osobní zkušenosti hovoří jednohlasně ve prospěch konzumace syrové stravy S MÍROU (vyváženě). Osobně jsem pro sebe došel na základě studia tohoto tématu k závěru, že 1/3 - 1/2 z celkové denní dávky je zcela dostatečná. Možná víš, že moje sestra s vitariánstvím i tématem dělené stravy "koketuje" už přes 20 let. Výsledkem je, že si vypěstovala ortorexii (viz odkaz na video na mém blogu, které jsem kvůli ní přeložil do češtiny:

http://matej4212.blogspot.cz/2014/12/ortorexie-posedlost-zdravou-stravou.html).

Vitariánem několik měsíců byl i její bývalý přítel, než to vzdal poté, co extrémně shodil na váze. Já jsem měl podobnou zkušenost. Osobně se znám s Filipem Říhou (můj spolužák ze základní školy), kterému se před lety podařilo v ČR nadchnout spoustu lidí do rawfoodismu a který založil firmu Fresh bedýnky, a vzdáleně i s Terezou Havrlandovou, zakladatelkou a majitelkou řetězce Life Food. Znám také (díky své sestře) osobně spoustu vitariánů ze současné facebookové komunity Raw food. Ani jeden (včetně mé sestry), o kterém vím, neprokázal trvalou udržitelnost tohoto výživového stylu. Filip Říha se vrátil k vařenému masu (v duchu hesla z extrému do extrému) a Tereza Havrlandová (i moje sestra) pravidelně zařazují do svého jídelníčku vařené pokrmy. Proč? Protože jinak by tu asi už nebyly...

Americká dietetická organizace (ADA), Kanadští dietologové, Potravinářská a zemědělská organizace (FAO) i Světová zdravotnická organizace (WHO), navzdory české, za aktuálními výzkumy zaostávající, dietologii a názorům většiny českých lékařů (o většinové veřejnosti ani nemluvě), potvrzují, že vyvážená vegetariánská i veganská strava je nutričně vyvážená a zdraví prospěšná (jak v prevenci, tak v léčbě). Všechny ale shodně varují proti extrémním restriktivním dietám - jako příklady uvádí makrobiotickou, vitariánskou a frutariánskou. Medicína (dietologie) vyvrací kult vitariánství. Zajímavý článek o tom vyšel i v časopisu Prameny zdraví. Napsal ho odborník na výživu z univerzity Loma Linda v Californii. Ten v tomto článku vysvětluje, že v některých případech je rozdíl ve využitelnosti ve prospěch vařených jídel až několikanásobný, neboť živiny jsou lépe stravitelné (díky denaturaci bílkovin, gelatinizaci škrobů a částečnému rozkladu vlákniny) a potrava z těla nemusí odcházet pouze částečně strávena jako je tomu v případě konzumace syrové stravy." (zdroj: Winston J. Craig, Journal of Health and Healing). Celý článek a ještě jiný v češtině najdeš zde:

https://drive.google.com/drive/folders/0B3IwNsUYpnl3SllsWHRpSThrTG8?usp=sharing

Další doplňující informace jsou dostupné (v angličtině) například zde:

http://www.rawfoodexplained.com/the-human-dietetic-character-part-ii/proteins-in-the-fruitarian-diet.html

http://www.beyondveg.com/cat/links-out/raw-research.shtml

Já osobně propaguji jako ideál veganskou stravu (ne-živočišnou, složenou pouze z ovoce, zeleniny, ořechů, luštěnin a obilovin) a to bez nezdravého dochucování (škodlivého koření, cukru apod.)

Obhajobu předností tohoto stravovacího stylu najdeš např. v této studii:

https://drive.google.com/folderview?id=0B3IwNsUYpnl3cV9LMHF5ZDVxakk&usp=sharing&tid=0B3IwNsUYpnl3NFduNVI1TUkyT2c

Jsem přesvědčený, že syrová strava není trvale udržitelná v současných podmínkách. Jako věřícímu člověku ti nabízím i biblické (historické) vysvětlení (podrobněji na konci mailu). Vitariánství mohlo být realitou v ráji, ale poté, co byla země prokleta hříchem, byla člověku dána vedle syrových plodů (Gn 1, 29) za pokrm také "bylina polní" (Gn 3, 18). A ta se musí vařit jinak je nestravitelná (to platí o většině obilovin, luštěnin i okopanin).

Prosím neber můj email jako snahu o poučování. Chtěl jsem se s tebou pouze podělit o své dosavadní zkušenosti v hledání ideálu v oblasti výživy v průběhu posledních 17 let.

Zdraví, radost a Boží pokoj do všech dnů v novém roce přeje

Matěj :-)

Příloha: Biblický pohled (výtah z teologické studie ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČLOVĚKA v ráji a po pádu do hříchu):

Člověk chtěl být samostatný, nezávislý na Bohu. Chybělo mu poznání, jaký důsledek přinese jeho touha po nezávislosti. Zkušenost s ovocem stromu poznání mu toto poznání přineslo. Byl vyhnán ze zahrady a jeho novým místem pro život se stává „pole“. Člověk, jemuž se na počátku o potravu staral Bůh, se nyní musí o potravu (živobytí) starat sám. Stává se závislým na síle svých rukou a plodnosti prokleté země. Je-li mzdou hříchu smrt, musela se tato promítnout i do rostlinné říše, potažmo tedy do stravování člověka. Zatímco na počátku dostal člověk za pokrm plody (semena, ovoce), po prokletí jsou jeho stravou též polní byliny a chléb – to, co vypěstoval, vydobyl ze země. Na scénu v oblasti stravování vstupují „polní byliny“, tj. rostliny, které – mají-li se stát pokrmem – zahynou. Mám zde na mysli kořenovou, cibulovou, listovou nebo košťálovou zeleninu. Patří sem ale i rozmanité druhy obilnin apod. Tyto druhy rostlin před Adamovým pádem buď neexistovaly, nebo se vyskytovaly v jiné formě. Teprve v důsledku pádu přišly na svět, nebo přijaly současnou podobu. To by svědčilo o Božím stvořitelském zásahu – dostvoření. V Gn 3,19 Bůh říká Adamovi: „V potu tváře budeš jíst chléb…“. Člověk po pádu začal svou potravu upravovat. Jedení chleba mu bylo každodenní připomínkou jeho pádu i potřeby zástupné smrti a vykoupení.