Kniha Chatrč od Paul Younga (myšlenky z četby)




Pravé naplnění - spočívá v prožívání lásky a úcty ve vztazích s druhými a ve spokojenosti sám se sebou.

Bůh žije v láskyplných vztazích – proto ze své podstaty nemůže jednat bez lásky.

Bůh lidi zve, aby se přidali k jejich (trojičnímu) kruhu lásky. Začít to může pouze setkání s Bohem.

Důvěra je plod vztahu, ve kterém víš, že jsi milován.

Musíš se vzdát svého práva rozhodovat o tom, co je dobré a špatné podle tvých představ. Abys toho dosáhl, musíš mi věřit a umět se oddat mé přirozené dobrotě.

Uvědomuješ si, že tvé představy budoucnosti téměř vždy vyvolané nějakými obavami jez zřídkakdy, pokud vůbec, zahrnují i mě?

Proč je v mém životě tolik strachu? Protože nevěříš, že tě miluji.

Ryzí vztah se pozná podle pokory, i tehdy, když volba partnera není vhodná nebo rozumná.

V pokoře nejde o autoritu. Není to ani poslušnost. Jde v ní jen o vztah lásky a úcty.

Pokora je nejpřirozenějším vyjádřením Boží podstaty. Bůh se takto v pokoře podřizuje i nám.

Většina a mužů nachází své naplnění ve výkonech, ženy spíše ve vztazích.

V práci lidé hledají svou identitu, cenu a bezpečí.

Žena se upíná na muže (aby naplnil její potřeby – bezpečí a zajistil jí identitu) a on za to nad ní převzal vládu – tak si hraje na Boha. Touhou po moci a nezávislosti ničí vztah, po kterém prahne. Cesta z toho ven je vzdát se svých mocenských způsobů a manipulace. Naším úkolem není nikoho měnit nebo přesvědčovat. Můžeme je milovat svobodně bez jakéhokoli seznamu úkolů.

Ženy se od Boha odvracejí kvůli jinému vztahu. Muži se odvracejí k sobě a k půdě.

Láska je rozpínavá - je obalem rostoucího poznání (čím více někoho známe, tím ho máme raději – platí při zachování vzájemné svobody).

Souzení (hodnocení) někoho vyžaduje cítit se nad ním nadřazený. Boží soud není o ničení, ale o napravování věcí.

Bůh nikdy nepotřeboval zlo k dosažení svých dobrých úmyslů!

VŠECHNO ZLO PRAMENÍ Z NEZÁVISLOSTI NA BOHU A NEZÁVISLOST JE LIDSKÁ VOLBA!!!

Nešlo stvořit svobodu a nezaplatit za to.

(Pravou) církev buduje Bůh, ne lidé.

Náboženská mašinerie dokáže lidi semlít. Bůh nevytváří instituce. To dělají ti, kdo si chtějí hrát na Boha.

Náboženské, společenské, politické a ekonomické systémy, instituce a ideologie si lidé vytváří kvůli své nejistotě a strachu z budoucnosti.

Náboženství musí používat zákon, aby pro sebe získalo moc a mohlo ovládat lidi, které potřebuje pro přežití.

Je velice těžké někoho zachránit, pokud není ochoten ti důvěřovat.

Chyby jsou součástí života a i jimi Bůh dosahuje svého záměru.

Neměli bychom důvěřovat svým emocím více než Bohu.

Jedině Ježíš dokázal žít plně podle zákona. Aby to dokázal, musel se Bohu plně a naprosto oddat.

Zodpovědnost a očekávání jsou jen dalšími formami pravidel. Zodpovědnost a očekávání tvoří základ pro vinu, stud a soud a poskytují hlavní rámec pro to, aby se výkon stal rozhodujícím faktorem pro identitu a hodnotu.

Lidé se často snaží ovládat chování druhých prostřednictvím očekávání.

Díky Ježíši dnes neexistuje žádný zákon, který by požadoval, aby si Bůh hříchy lidí ve své mysli znovu vyvolával. Tak hříchy nijak nenarušují jeho vztah k lidem. V Ježíši Bůh lidem odpustil všechny hříchy vykonané proti němu, ale jen někteří si zvolí vztah.

Neodpuštění ničí radost, schopnost člověka plně milovat.

Bůh miluje i lidi, které jejich bolest znetvořila.

Bůh chce pomoci každému nacházet moc spíše v lásce a odpuštění než v nenávisti.

POKUD LIDÉ NEŘEKNOU PRAVDU O TOM, CO UDĚLALI, A NEZMĚNÍ SVÉ MYŠLENKY A SVOJE CHOVÁNÍ, VZTAH ANI DŮVĚRA NEJSOU MOŽNÉ. Bez opravdové změny nemůže vzniknout žádný skutečný vztah. Odpuštění však umožní toho, kdo nám ublížil (pokud svého činu lituje) milovat.

ODPUŠTĚNÍ V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NEVYŽADUJE, ABYS TĚM, KTERÝM ODPOUŠTÍŠ, DŮVĚŘOVAL. POKUD BY VŠAK NAKONEC UČINILI DOZNÁNÍ A POKÁNÍ, OBJEVIL BYS VE SVÉM SRDCI ZÁZRAK, KTERÝ BY TI DOVOLIL SE PŘIBLÍŽIT A ZAČÍT BUDOVAT MEZI VÁMI MOST SMÍŘENÍ. A NĚKDY, COŽ TI MOŽNÁ PRÁVĚ TEĎ PŘIPADÁ NEPOCHOPITELNÉ – MŮŽEŠ PO JEHOSILNICI DOJÍT AŽ K ZÁZRAKU ZCELA OBNOVENÉ DŮVĚRY.

A co pobožnost, zeptal se Mack? Nic není rituál, takže dneska budeme dělat něco jiného.